3. den — Mohyly

Eildon Hills — Archman’s Bog (Traquair)

31 km (celkem 88 km)

V noci byl v tarpu -1 stupeň a opět padal zmrzlý déšť a foukalo. Pro zvýšení tepelného komfortu jsem ještě použil alumatku. Už po šesté jsem slyšel z cesty hlasy, každý kdo kolem procházel, tarp určitě viděl. Vstávám po půl osmé, venku fouká velmi mrazivý vítr. V 8:55 vycházím, opět se solárním panelem a tyčkou v ruce, snídani nechávám až na později.

Scházím z kopců dolů do Melrose, je to jen kousek. Proti mne jde spousta lidí, zřejmě na sobotní výlet. V 9:25 jsem po necelých 2 km v Melrose na Market Square, kde si nejdříve rovnám mapy a vymýšlím zdejší program. Je to malebné městečko a především tu je zmiňované opatství, kam se vydávám.

Opatství je opravdu nádherně zachovalé a torza budov vypadají velmi romanticky. Vše je pečlivě zakonzervováno a zárověn přístupné a hezky udržované. Opatství samotné muselo být velkolepé.

V 10:30 odcházím z opatství a ještě musím nakoupit nějaké zásoby. Dělám větší nákup, minimálně na dva dny, abych stále nemusel chodit do obchodů. Po jedenácté mám nakoupeno, ale ještě si musím dát pozdní snídani, teď už spíš oběd. Vycházím z Melrose, je 8 stupňů. Scházím opět k řece Tweed, cestou se míjím s jiným hikerem a chvíli si povídáme. Zde v Melrose jsem opustil St Cuthbert’s Way a napojuji se na Southern Upland Way. U řeky Tweed si v 11:49, po necelých 5 km, dávám snídani/oběd. Jím velkou porci, chci do toho teď trochu šlápnout, tak ať nemusím za chvíli opět zastavovat. Vane tu onen mrazivý vítr, není to moc příjemné.

Po dvanácté se vydávám na další cestu a procházím průmyslovějšími oblastmi. Jdu podél kolejí, alespoň do toho více šlapu, vítr zde utichá. Ve 13:15 jsem konečně za městem, opět ve výbězích mezi ovcemi. Zatahuje se, ale je teplo.

Pak procházím obytnou čtvrtí mezi domky a ve 13:50 pro dnešek definitivně opouštím civilizaci a ztrácím se do lesa. V nohách mám 11,7 km. Jdu opět mezi ovcemi, tentokrát jsou to ohromné zelené pláně na kopcích jako z pohlednice.

Ve 14:40 se kazí počasí a zase padá zmrzlý déšť, mám ujito 14,3 km. Pak v 15:25 opouštím pláně a přecházím hezký troj-obloukový kamenný most opět přes řeku Tweed.

Dále pokračuji do kopce, do Tweed Valley Forest Park. Téměř nikoho nepotkávám, je tu úplný klid a hezká úzká lesní cesta. Postupně se dostávám až na hřeben zdejších kopců a zjišťuji, že tu zřejmě po několik kilometrů nebude kde dobrat vodu. Chtěl jsem ji dobrat už před dobou, ale potok jsem přešel a nevěděl jsem, že tu nahoře bude o vodu taková nouze. Chyba, příště si to musím více naplánovat podle map.

V 17:00 dostoupám na první kopec hřebenovky, jsou tu tři kamenné mohyly Three Brethren. Dávám si tu svačinu, mám ujito 21,4 km. Počasí se začíná kazit, v 17:40 jdu dále.

Problém s vodou je již docela akutní, nepil jsem několik hodin. Koukám do map a nezbývá mi než pokračovat v hřebenovce až ke vzdálené studánce. Cestou zkouším podle mapy ještě pár potůčků, ale všechny jsou vyschlé. V 18:57 dorazím na vrchol Brown Knowe (523 m. n. m.), ujito mám už 26,6 km. Na hřebeni je ale krásně, klid, nikde nikdo a místama prosvitne zapadající slunce.

V 19:50 konečně dorazím ke studánce Cheese Spring a doplňuji vodu. V nohách už mám lehce přes 30 km a řeším tedy už i nocleh. Klidně bych se utábořil tady, ale vše je podmáčené. Tento problém je ale všude, mokro nebo neprostupný porost. Pokračuji tedy dál po cestě, která už pomalu klesá k vesničce Traquair. Ve 20:40 konečně nalézám vhodné místo, kus od cesty a na hraně lesa s pěkným výhledem. Oproti včerejšku je velmi klidné, žádný vítr a „krásných“ 6 stupňů. Večeřím, píšu blog a honem spát.